Zeď vzpomínek - Anthony Doerr

Spisovatel Anthony Doerr přichází s povídkovou knihou, která nás zavádí na různá místa na světě a ukazuje nám důležitost vzpomínek i jejich prchavosti. Po svém bestselleru Jsou světla, která nevidíme přichází se Zdí vzpomínek, která odráží ten jedinečný vypravěčský styl a schopnost zachytit nenápadně atmosféru těch křehkých témat, o kterých se pouze těžko mluví.

V této knize Zed vzpomínek nás autor provádí mnohými osudy a cestujeme s ním po celém světě, od Číny až po Litvu se setkáváme s hrdiny, kteří se snaží zachytit své vzpomínky, které jako by jim proplouvaly mezi prsty.

Tato knížka se snaží ukázat nakolik jsou vzpomínky důležité pro své hrdiny a přesto se časem vypaří a někdo další bude mít nové a své. Každému z hrdinů této knihy vytváří vzpomínky jeho vlastní život i jeho vlastní já, a přesto se nedokáží ubránit tomu, aby o tyto vzpomínky časem přišly.

První povídkou (a současně také tou, co mě oslovila nejvíc) byla Zeď vzpomínek. V tomto příběhu se setkáváme se slepou čtyřiaosmdesátiletou Almou, která se vyrovnává se smrtí svého muže Harolda. Její nejcennějším majetkem jsou právě vzpomínky na něj, ale s každým dnem jsou vybledlejší a rozmazanější. Co kdyby ale existoval způsob, jak si vzpomínky zachovat? Nahrát je někam, kde zůstanou jasné a čisté jako film? Alma je ztracená mezi svými vzpomínkami a postupně se rozplývající realitou, už neví, co je skutečnost a co minulost. A přitom někde hluboko v sobě ví, že její vzpomínky ukrývají tajemství, ke kterému se potřebuje dostat. Možná lehce science fiction povídka s mysteriózní atmosférou a děsivou připomínkou toho, jak rychle se vzpomínky dokáží ztratit.
V další povídce Milujte se a množte se se autor dotýká ještě citlivějšího tématu. Setkává se zde s Imogene a jejím mužem Herbem, šťastný pár, který se rozhodne rozšířit svou rodinu. Co když tomu ale osud tak nechtěl? Tato povídka se dotýká každého páru a především každé ženy, která se bojí, že by nemusela porodit dítě. Tento pár totiž bojuje s neuskutečnitelnou touhou zanechat za sebou nějaký odkaz, vlastního potomka. Tento příběh byl neskutečně emočně nabitý, smutně krásný a možná právě kvůli tomu už bych se ho neodvážila v brzké době číst znovu. Byl totiž naprosto realistický.
V dalším příběhu Demilitarizovaná zóna se setkáváme s rozpadlou rodinou, která čeká na každý dopis od svého syna, který je ve válce v Severní Koreji. Syn popisuje své zážitky z válečné zóny, otec se vyrovnává s tím, že ho opustila žena a dědeček trpí Alzheimerovou chorobou. Tento kratičký příběh je vzpomínkami přímo nabitý.
Ve Vesnici 113 se setkáváme s lidmi, kteří jsou nucení opustit své domovy, své kořeny a to vše na popud byrokracie. Žijí zde celé rodiny, které se mají odstěhovat do nového a moderního světa, většina mladých už tam stejně sama dobrovolně odešla, ale přesto ve vesnici stále žijí lidé, kteří jiný život neznají ani nechtějí.
Řeka Nemunas sleduje život malé holčičky Emily, která se stala sirotkem, a proto se musí odstěhovat za svým dědou do Litvy, do země, ve které nezná jazyk ani zvyky. O oba její rodiče ji připravila rakovina a teď je vržena do světa, o kterém nic neví. V novém domě se seznamuje se starou paní Sabóovou a spolu s ní a svým pudlíkem Smolíkem prozkoumávají řeku Nemunas. Na svých výpravách Emily postupně odkrývá skrytou krásu Litvy a také získává střípky vzpomínek paní Sabóové, která už se ztratila ve své minulosti.
V tajemné povídce Život po životě se ocitáme v sirotčinci v Německu, kde vyrůstala maličká Esther. Ve svých jednaosmdesáti letech se k Esther vracejí vzpomínky z mládí, které jsou ale obestřeny děsivým tajemstvím a neklidem. Občas se totiž vyplatí na některé věci zapomenout a samotná paměť nám občas nabízí obrazy, které nejsou skutečné.
V poslední povídce Hlubina je nám představen chlapec Tom, kterému doktor předpověděl pouze pár let života a to se štěstím. Můžeme tak sledovat, jak se s tím malý chlapec vyrovná a jak daleko do dospělosti se dokáže dostat s neustálým strachem ze smrti.


Tato povídková knížka je plná rozmanitých osudů, smutných příběhů i ztracených vzpomínek. Každá z povídek je jiná a každý si může najít jednu jedinou, která ho osloví. Protože v této knížce jako kdyby se skrýval celý svět. Každý z hrdinů se potýká s nepřízní osudu a vyrovnává se s tím po svém. A každému z nás se občas vytratí vzpomínka, kterou by stálo za to, si uchovat.

Anotace Zeď vzpomínek:
Povídková kniha Anthonyho Doerra se odehrává na čtyřech světadílech. Titulní novela získala ocenění National Magazine Award v kategorii krásné literatury, druhá povídka byla označena za „mistrovské dílo vynikajícího pozorovatele a ukázku intuitivního smyslu pro poetiku“, čtvrtá povídka dostala Cenu O. Henryho a za pátou povídku autor obdržel cenu The Pushcart za rok 2011. U proslulého autora a čerstvého držitele Pulitzerovy ceny se ostatně není čemu divit. Navzdory tomu, že Doerr získal prestižní Pulitzerovu cenu za román, považují někteří kritici za vrchol jeho dosavadní tvorby právě povídky a novely.

Za tuto knihu bych také chtěla poděkovat knihkupectví MARTINUSU! Šlo o výjimečnou četbu plnou krásných příběhů.

Škatulkování

Škatulata hejbejte se. Nedávno mi hlavou prolétlo, že se mi pomíchaly škatulky. Až potom mě napadlo "jaký sakra škatulky?" Protože já se právě teď nacházím ve škatulce, která je pestrobarevná a má vážně podivná tvar. Je to ta škatulka, která mi říká, že právě teď mám studovat, děsit se budoucnosti, nepřemýšlet nad budoucností, pít, chodit na party, studovat, děsit se, že nedostuduji atd. 

Než jsem se dostala do téhle škatulky, tak jsem byla ve škatulce: ráno vstaň, jdi do školy, uč se a chovej se. Nikdo mi neřekl, že ta další škatulka bude o tolik horší. Právě teď ale zírám do škatulky - TAK UŽ KONEČNĚ DOSPĚJ. A upřímně, do téhle se mi vážně nechce. Protože za ní následují škatulky, které mají tvar dudlíku, prstýnku a flašky s vínem.
Rozhodla jsem se, že dnes se přestěhuji do škatulky ve tvaru bílé knížky. Tahle knížka totiž existuje jenom kvůli mě a jenom já do ní můžu psát. Nechápu, že sem nechodím častěji, pár let zpátky jsem tady byla pořád a vždycky jsem tady byla šťastná.
Jenomže s mými škatulkami nejspíš otřáslo tornádo. Protože ty dospělé se mi pomíchali s těmi dětskými. A mě tohle pořadí přijde v pořádku. Protože škatulky nejsou jak korálky na náramku. Nemají pevné pořadí a nemusí nutně následovat za sebou všechny stejně.
Protože občas mám pocit, že musím jít po nalinkované cestě, abych se neztratila v lese. A také že existuje jenom jedno správné pořadí, kterým se má proskakovat škatulkami.

Nejsem si jistá, jestli mě do správný škatulky může vrátit jedna lekce jógy nebo sklenička vína, ale hádám, že se dám na stavění. Abych si ty svoje škatulky mohla postavit podle sebe. Abych se mohla chovat jako dítě a přitom být dospělá. Abych si z nich postavila domeček jako z lega a v něm bych mohla bloudit, jak dlouho budu chtít.

RECENZE: Křišťálový meč - Victoria Aveyard

Rudá královna s sebou přinesla naději na nový svět, kde lidé nebudou rozdělování na základě barvy své krve. Už v prvním díle jsem si nebyla jistá, jestli mám vůbec Mare Barrow ráda. Přesto mě ale okouzlit příběh, který jako by zkombinoval příběh princeznovskou Selekci a boj o přežití Hunger games. V křišťálovém meči příběh pokračuje a pořád nedokážu říct nakolik se mi líbí a nakolik mě irituje, ale pořád ho musím hltat a nedočkavě čekat na další díl. 


Mare se podařili dvě životně důležité věci, unikla před zákeřným princem Mavenem a zmocnila se seznamu lidí, kteří jsou stejní jako ona. Mají rudou krev, ale přesto ovládají moc, která až do té doby příslušela pouze Stříbrným. Naskytla se jí jedinečná příležitost, kdy má šanci změnit budoucnost všech Rudých a utlačovaných.
Jednou z věcí, která mě provokovala, byl trojúhelník Maven-Mare- Call. Protože přestože Mare zlomil srdce, jako stín se pohybuje nad celým příběhem a pronásleduje jí. Navíc jí také pronásleduje ve skutečnosti a chce jí zpátky. Těžko říct, kdo ve skutečnosti miluje koho a kdo se nechává pouze využívat.
Tenhle příběh už se vymyká příběhu princezny, která musí předstírat a lhát, aby přežila. Tady jde o závod o to, kdo najde více Rudých se schopnostmi. A strach ze zrady se rozprostírá nad každým, protože každý může zradit každého. Mare je toho jasným příkladem a sama dokázala, jak snadné je zradit a být zrazena.

Brooklyn - Colm Tóibín

Stesk, láska, cestování a poznávání cizího světa

Strhující příběh irské dívky, která měla pocit, že její osud už je dávno nalinkovaný. Mladá dívka Eilis studuje účetnictví a příležitostně pracuje v obchodě. Její sestra pracuje v kanceláři, což patří mezi jedny z nejlepších pozic, jaké jsou k dispozici. Irsko po druhé světové válce se ocitá v krizi a nemá dostatek pracovních míst, a proto tato malá rodina, která přišla o otce, musí přežívat ze dne na den a snažit se vytěžit ze života co nejvíce. Všichni synové pracují v Anglii a jediným spojením je pár dopisů, které od nich za rok obdrží.

Eilis Lacey vzhlíží ke své starší sestře Rose a touží se jí alespoň trochu vyrovnat. Její příležitost přichází, když jejich dům navštíví starý známý. Je z Brooklynu, kde jako kněz spravuje kostel a žije v oblasti, kde žijí Irové. „Skoro jako Irsko“, řekne Eilis, když jí nabídne, že jí sežene pracovní pozici v obchodním domě, sežene ubytování a nechá jí vystudovat účetnictví. Přestože opustit Irsko je to poslední, co Eilis chce. Není se jí co divit. Vycestovat do Anglie je pořád relativně na dohled od domova, ale Amerika? To je pro ni naprosto cizí a neznámý svět.

Tímto začíná příběh, kdy se Eilis vydává přes velkou louži, aby vyšla vstříc svému novému osudu a poznala nový svět. V této době nebylo cestování za prací nic mimořádného, stejně jako Eilis i její bratři museli odcestovat z rodného městečka a najít místo, kde by mohli pracovat. Přistěhovalců je Brooklyn plný, ale stejně to není jako domov. Jedinou možností, jak se spojit s rodinou, jsou dopisy, telegram a zcela výjimečně telefon.

Cizinka - Diana Gabaldon

Cizinka v cizí zemi i v jiné době

Diana Gabaldon přichází s knihou Cizinka, která protíná hned několik žánrů najednou, od historického a milostného románu až po fantasy, cestování časem a dobrodružství. Po druhé světové válce v roce 1945 se Claire Randallová vydává spolu se svým manželem Frankem na skotskou vysočinu, kde chtějí znovu navázat ztracené spojení a oživit lásku, která musela snést několikaleté odloučení během války. Frank chce v maličké skotské vesnici vypátrat více informací o svém praprapředkovi kapitánu Jonathanu Randallovi. Claire bohužel manželovu zálibu v historii nesdílí, a proto se snaží zabavit jinak. Na jedné ze svých toulek objeví megalitickou stavbu, která se nazývá Craigh na Dun. Tento kamenný kruh jí přenese o dvě stě let zpátky. Do časů, kdy žil kapitán Jonathan Randall a kdy se skotská vysočina zmítala mezi boji anglických vojáků a skotských klanů. 

Přestože je Claire Angličanka, tak v 18. století zuřil boj o anglickou korunu a záleželo hlavně na tom, na jaké straně jste stáli. Claire se stává cizinkou a jejím jediným cílem je přežít. Angličané jí mají za špionku, a proto Claire nachází dočasné útočiště u nevlídných Skotů. Těm je podezřelá svou mluvou, znalostmi i chováním. Tohle nebyla doba, kdy by ženy mohly prosazovat svůj názor. Ale to tvrdohlavou Claire příliš nezajímá. Dokáže si vydobýt alespoň částečný respekt svými léčitelskými znalostmi a musí se snažit přizpůsobit se celému světě osmnáctého století. A ještě lépe, najít cestu domů a do svého času.

Řeky Londýna - Ben Aaronovitch

Britský spisovatel Ben Aaronovitch přichází se sérií knih o mladém konstáblovi Peteru Grantovi, který se učí čarovat. Ben Aaronovitch se také podílel na scénářích pro dvě série televizního seriálu BBC Doctor Who, nejstaršího sci-fi seriálu. 

Příběh Petera Granta, mladého čarodějnického učně a konstábla Metropolitní policie, je směskou žánrů fantasy, urban fantasy, sci-fi, grotesky. Vše se odehrává v Londýně, kde se Peter náhodou na jedné ze svých obchůzek setkává s duchem, a poté už ho do sebe vtáhne vír událostí a Peter zjišťuje, že je obklopen čaroději, upíry, duchy a setkává se i s božstvem řeky Temže. Jako svého učně si ho pod svá křídla vezme vrchní inspektor Nightingale, které je posledním čarodějem v Anglii. 

Kniha je plná břitkého britského humoru, sarkastických poznámek a čarodějných vtípků. Přestože se zde řeší jedna vražda za druhou a jde o lidské životy, tak je to vyprávění vtipné a svižné. Autor nenechává čtenáře ani chvilku odpočinout a dějová linie připomíná tornádo, kde se všechno točí, mizí a znovu se objevuje. V tomto světě nejsou žádné hranice a všechno je možné. Chaos je na denním pořádku a neexistuje žádný řád nebo pořádek. To vše se odehrává v londýnských uličkách, které navazují starodávnou atmosféru a vracejí nás o pár stovek let zpět.

Rick Yancey - Pátá vlna

"Po první vlně zůstala pouze tma. Druhé vlně unikli jen ti šťastnější. A třetí vlnu přežili ti, kterým štěstí uniklo. Po čtvrté vlně platí jediné pravidlo: nevěř nikomu.Teď se blíží vlna pátá a po opuštěné dálnici prchá Cassie před Jinými, bytostmi, které jako lidé pouze vypadají. Jiní se potulují krajinou a zabíjejí na potkání; rozprášili poslední přeživší pozemšťany. Cassie věří tomu, že kdo zůstane sám, ten přežije. Pak se však setká s okouzlujícím a tajemným Evanem Walkerem, jenž je možná jedinou Cassiinou nadějí na záchranu jejího bratra – nebo dokonce jí samotné. Cassie si musí vybrat: mezi důvěrou a beznadějí, mezi vzdorem a kapitulací, mezi životem a smrtí. Vzdát se, nebo se sebrat a jít dál."

 Vždycky jsem ráda, když objevím nějakou novou knížku, která má originální nápad a nadchne mě. Takhle mi chvílemi připomínala Hostitele od Stephenie Meyer a to je jedna z mých oblíbených mimozemských knih.
V tomto příběhu se nad zemí zjeví mimozemská loď. A nikdo neví, proč přišli a co chtějí. Po vlnách přichází útoky a lidská populace se tenčí a ocitá se na hraně.
Nikdo už nemůže nikomu věřit, povedlo se něco, co udělala z každé žijící bytosti nepřítele. Sledovat příběh Cassie mi chvílemi přišlo trochu víc jako červená knihovnička nebo příběh jedné puberťačky, ale na druhou stranu je Cassie puberťačka, která žije na zemi sužované mimozemšťany. Také ale sledujeme příběh chlapce, který se ocitl ve vojenském táboře a přišel o svou rodinu. Všechny nitky a příběhy se zaplétají a spějí ke konci knížky, která jako by se svým příběhem teprve začínala.
Cassie sama bloudí poničeným světem a snaží se zjistit, kde je její bratr, kterého odvedli vojáci. Ale mezitím si musí hlídat záda a nesmí nikomu věřit. Možná až na Evana, který se zničeho nic objeví a zdá se jako dokonalý spojenec.