Spisovatel Anthony Doerr přichází s povídkovou knihou, která nás zavádí na různá místa na světě a ukazuje nám důležitost vzpomínek i jejich prchavosti. Po svém bestselleru Jsou světla, která nevidíme přichází se Zdí vzpomínek, která odráží ten jedinečný vypravěčský styl a schopnost zachytit nenápadně atmosféru těch křehkých témat, o kterých se pouze těžko mluví.
V této knize Zed vzpomínek nás autor provádí mnohými osudy a cestujeme s ním po celém světě, od Číny až po Litvu se setkáváme s hrdiny, kteří se snaží zachytit své vzpomínky, které jako by jim proplouvaly mezi prsty.
Tato knížka se snaží ukázat nakolik jsou vzpomínky důležité pro své hrdiny a přesto se časem vypaří a někdo další bude mít nové a své. Každému z hrdinů této knihy vytváří vzpomínky jeho vlastní život i jeho vlastní já, a přesto se nedokáží ubránit tomu, aby o tyto vzpomínky časem přišly.
První povídkou (a současně také tou, co mě oslovila nejvíc) byla Zeď vzpomínek. V tomto příběhu se setkáváme se slepou čtyřiaosmdesátiletou Almou, která se vyrovnává se smrtí svého muže Harolda. Její nejcennějším majetkem jsou právě vzpomínky na něj, ale s každým dnem jsou vybledlejší a rozmazanější. Co kdyby ale existoval způsob, jak si vzpomínky zachovat? Nahrát je někam, kde zůstanou jasné a čisté jako film? Alma je ztracená mezi svými vzpomínkami a postupně se rozplývající realitou, už neví, co je skutečnost a co minulost. A přitom někde hluboko v sobě ví, že její vzpomínky ukrývají tajemství, ke kterému se potřebuje dostat. Možná lehce science fiction povídka s mysteriózní atmosférou a děsivou připomínkou toho, jak rychle se vzpomínky dokáží ztratit.
V další povídce Milujte se a množte se se autor dotýká ještě citlivějšího tématu. Setkává se zde s Imogene a jejím mužem Herbem, šťastný pár, který se rozhodne rozšířit svou rodinu. Co když tomu ale osud tak nechtěl? Tato povídka se dotýká každého páru a především každé ženy, která se bojí, že by nemusela porodit dítě. Tento pár totiž bojuje s neuskutečnitelnou touhou zanechat za sebou nějaký odkaz, vlastního potomka. Tento příběh byl neskutečně emočně nabitý, smutně krásný a možná právě kvůli tomu už bych se ho neodvážila v brzké době číst znovu. Byl totiž naprosto realistický.
V dalším příběhu Demilitarizovaná zóna se setkáváme s rozpadlou rodinou, která čeká na každý dopis od svého syna, který je ve válce v Severní Koreji. Syn popisuje své zážitky z válečné zóny, otec se vyrovnává s tím, že ho opustila žena a dědeček trpí Alzheimerovou chorobou. Tento kratičký příběh je vzpomínkami přímo nabitý.
Ve Vesnici 113 se setkáváme s lidmi, kteří jsou nucení opustit své domovy, své kořeny a to vše na popud byrokracie. Žijí zde celé rodiny, které se mají odstěhovat do nového a moderního světa, většina mladých už tam stejně sama dobrovolně odešla, ale přesto ve vesnici stále žijí lidé, kteří jiný život neznají ani nechtějí.
Řeka Nemunas sleduje život malé holčičky Emily, která se stala sirotkem, a proto se musí odstěhovat za svým dědou do Litvy, do země, ve které nezná jazyk ani zvyky. O oba její rodiče ji připravila rakovina a teď je vržena do světa, o kterém nic neví. V novém domě se seznamuje se starou paní Sabóovou a spolu s ní a svým pudlíkem Smolíkem prozkoumávají řeku Nemunas. Na svých výpravách Emily postupně odkrývá skrytou krásu Litvy a také získává střípky vzpomínek paní Sabóové, která už se ztratila ve své minulosti.
V tajemné povídce Život po životě se ocitáme v sirotčinci v Německu, kde vyrůstala maličká Esther. Ve svých jednaosmdesáti letech se k Esther vracejí vzpomínky z mládí, které jsou ale obestřeny děsivým tajemstvím a neklidem. Občas se totiž vyplatí na některé věci zapomenout a samotná paměť nám občas nabízí obrazy, které nejsou skutečné.
V poslední povídce Hlubina je nám představen chlapec Tom, kterému doktor předpověděl pouze pár let života a to se štěstím. Můžeme tak sledovat, jak se s tím malý chlapec vyrovná a jak daleko do dospělosti se dokáže dostat s neustálým strachem ze smrti.
Tato povídková knížka je plná rozmanitých osudů, smutných příběhů i ztracených vzpomínek. Každá z povídek je jiná a každý si může najít jednu jedinou, která ho osloví. Protože v této knížce jako kdyby se skrýval celý svět. Každý z hrdinů se potýká s nepřízní osudu a vyrovnává se s tím po svém. A každému z nás se občas vytratí vzpomínka, kterou by stálo za to, si uchovat.
Anotace Zeď vzpomínek:
Povídková kniha Anthonyho Doerra se odehrává na čtyřech světadílech. Titulní novela získala ocenění National Magazine Award v kategorii krásné literatury, druhá povídka byla označena za „mistrovské dílo vynikajícího pozorovatele a ukázku intuitivního smyslu pro poetiku“, čtvrtá povídka dostala Cenu O. Henryho a za pátou povídku autor obdržel cenu The Pushcart za rok 2011. U proslulého autora a čerstvého držitele Pulitzerovy ceny se ostatně není čemu divit. Navzdory tomu, že Doerr získal prestižní Pulitzerovu cenu za román, považují někteří kritici za vrchol jeho dosavadní tvorby právě povídky a novely.
Za tuto knihu bych také chtěla poděkovat knihkupectví MARTINUSU! Šlo o výjimečnou četbu plnou krásných příběhů.
Žádné komentáře:
Okomentovat