"Po první vlně zůstala pouze tma. Druhé vlně unikli jen ti šťastnější. A třetí vlnu přežili ti, kterým štěstí uniklo. Po čtvrté vlně platí jediné pravidlo: nevěř nikomu.Teď se blíží vlna pátá a po opuštěné dálnici prchá Cassie před Jinými, bytostmi, které jako lidé pouze vypadají. Jiní se potulují krajinou a zabíjejí na potkání; rozprášili poslední přeživší pozemšťany. Cassie věří tomu, že kdo zůstane sám, ten přežije. Pak se však setká s okouzlujícím a tajemným Evanem Walkerem, jenž je možná jedinou Cassiinou nadějí na záchranu jejího bratra – nebo dokonce jí samotné. Cassie si musí vybrat: mezi důvěrou a beznadějí, mezi vzdorem a kapitulací, mezi životem a smrtí. Vzdát se, nebo se sebrat a jít dál."
Vždycky jsem ráda, když objevím nějakou novou knížku, která má originální nápad a nadchne mě. Takhle mi chvílemi připomínala Hostitele od Stephenie Meyer a to je jedna z mých oblíbených mimozemských knih.
V tomto příběhu se nad zemí zjeví mimozemská loď. A nikdo neví, proč přišli a co chtějí. Po vlnách přichází útoky a lidská populace se tenčí a ocitá se na hraně.
Nikdo už nemůže nikomu věřit, povedlo se něco, co udělala z každé žijící bytosti nepřítele. Sledovat příběh Cassie mi chvílemi přišlo trochu víc jako červená knihovnička nebo příběh jedné puberťačky, ale na druhou stranu je Cassie puberťačka, která žije na zemi sužované mimozemšťany. Také ale sledujeme příběh chlapce, který se ocitl ve vojenském táboře a přišel o svou rodinu. Všechny nitky a příběhy se zaplétají a spějí ke konci knížky, která jako by se svým příběhem teprve začínala.
Cassie sama bloudí poničeným světem a snaží se zjistit, kde je její bratr, kterého odvedli vojáci. Ale mezitím si musí hlídat záda a nesmí nikomu věřit. Možná až na Evana, který se zničeho nic objeví a zdá se jako dokonalý spojenec.
Chtěla bych říct, že takhle knížka se hodí pro kohokoliv, ale podle mě se spíš hodí pro holky. Ale na druhou stranu jsou tu dvě hlavní postavy, které vypráví příběh. Takže trochu od všeho pro kohokoliv. Neobvyklá kombinace z pohledu Cassie a další z vojenského tábora, kde je naprosto jasné, že vojáci také mají tajemství. A mě se tenhle nápad knížky neobvykle líbil, nejspíš proto že mě taky lehce děsí.
Řekla bych, že se to hodně podobá Hostiteli, ale to bych soudila pouze první díl. Protože ještě další dva následují a možná všechno bude úplně jinak.
Mě se na tempu vyprávění líbilo, že nebyl čas na zbytečné truchlení a všechny vlny a útoky byly popsané rychle a bez servítek. Protože v jejich očích se to tak stalo a nebyl čas truchlit nad lidstvem, když vám šlo o život. Cassie je jenom mladá holka, která najednou zjistí, že je sama s puškou v lese a musí se o sebe postarat. A jediné, co jí drží při životě, je slib, který dala svému malému bráškovi.
V tomhle příběhu se věci dějí tak, jak se dějí vždycky. Nemilosrdně, nečekaně a krutě. Chvílemi to bylo jako číst si deníček šestnáctileté dívky. Až na to, že v tom deníčku umírají rodiče, přátelé a vlastně celé lidstvo. Proto přestože mi to chvílemi možná nebylo po chuti, mi to přišlo až děsivě realistické a to si získalo moje sympatie. A musím se přiznat, že jsem tu knížku jen nerada odkládala.
A proto se těším až vyjde film a já se na něj budu moci jít s čistým srdcem podívat a nemilosrdně po porovnám s knížkou, protože to patří mezi moje oblíbené kratochvíle. Film versus knížka, téměř vždy znám svého vítěze!
Swallow

První dílem jsem byla nadšená, na druhý se chystám - snad nadělí Ježíšek. A porovnat s filmem bude také zajímavé :-)
OdpovědětVymazat